KUNČICE
První zmínka o obci jménem Cunczendorf pochází z r. 1325. V 16. století je uváděna jako zpustlá, obnovena majitelem kolštejnského panství Václavem ze Zvole v r. 1561. R. 1677 zde hospodařilo 40 usedlíků. Ti si postavili kamennou kapličku, která byla rozšířena přístavbou v r. 1779. Pravděpodobně již v té době se v Kunčicích začalo s vyučováním dětí. Probíhalo nejprve v soukromých domcích, později v obecní škole, o níž je však zpráva až z poloviny 19. století. R. 1900 zde žilo 513 osob, o třicet let později 471 osob, z toho jen 6 Čechů. Lidé pracovali hlavně v lese, kolštejnský velkostatek zde měl lesní revír. Tehdy tu byla v provozu pila, dvě olejny, mlýn a elektrárna na Kunčickém potoce. Podobně jako další vesnice v okolí, také tato se postupně vylidňovala a v r. 1976 byla připojena ke Starému Městu. V současné době tu žije kolem 60 obyvatel, dochovalo se několik budov lidové architektury a také zde vyrostlo mnoho rekreačních chat a chalup. Kunčice jsou známé hlavně jako středisko zimních sportů, v okolí jsou dobré podmínky také pro pěší nebo cykloturistiku.
STARÉ MĚSTO
Staré Město je střediskem kraje, kterému říkáme Staroměstsko. Až do roku 1949 bylo i sídlem soudního okresu. Dodnes je přirozeným střediskem turistiky, východištěm jak na Kralický Sněžník, tak na turistický a lyžařský Paprsek.
Samo město se může pochlubit zejména renesanční radnicí na náměstí, budovu architektonicky v našich krajích neobvyklou. Staré Město bylo obydleno od nepaměti Němci, avšak po vzniku Československa se tu usídlila i česká menšina. Během první republiky tu dokonce u dnešní ulice Kladské vznik tak zvaný „český kout“ s chatou Klubu československých turistů, menšinovou školou a obytným domem pro státní zaměstnance. Je pozoruhodné, že chata v třicátých letech sloužila i armádě. Sídlilo v ní lyžařské výcvikové středisko 7. divize se 75 frekventanty v jednom běhu. Cestovnímu ruchu sloužila chata i po válce a od roku 1966 byla rekreační podnikovou chatou Uničovských strojíren. Dodnes se jmenuje „Uničovka“. V sousedství „českého koutu“ je někdejší pionýrský tábor, dnes rekreační středisko Krupá. Původně, od roku 1939, to byl barákový tábor RAD (říšské pracovní služby). Od poloviny 18. století je Staré Město pohraniční obcí a bylo důležité pro obranu státu. Zvlášť velké bylo nebezpečí cizí agrese za první československé republiky. V roce 1935 sem byla přemístěna část jezdeckého pluku, od roku 1937 tu sídlilo ženijní stavební velitelství, které organizovalo stavbu pohraničních opevnění. Ty ale do Mnichovského diktátu byly dobudovány jen zčásti. Rovněž v roce 1937 se za městem směrem na Hanušovice začaly stavět pevnostní kasárny.